Ján Maliarik: Cesta k blahu a míru

Úryvek z knihy:

Připomenul jsem:   ž–e   N–a–š–í–m   P–ů–v–o–d–n–í–m

     A–r–i–j–s–k–ý–m   N–á–b–o–ž–e–n–s–t–v–í–m   

     J–e: BRAHMANISMUS!! ... Na důkaz tohoto tvrzení

     uvedu zde a krátce vysvětlím několik pro Nás výz-

     namných Sanskritských Pojmů ‑ Slov!

1. Naše »Bůh ‑ Boh ‑ Bog« j‑e‑s‑t Sanskritské »Bhaga«.

     .. Slovo toto znamená: Blahobyt, Štěstí, Vznešenost,

     Krása, Lásky rozkoš, také: vulva.

     V Brahmanismu jest Bhaga jedním ze Sedmi Synů

     Aditi: Varuna, Mitra, Aryaman, Bhaga, Dakša, Anša,

     Savitar. Bhaga co Bůh jest Dobrodince, Chlebodárce,      

     Ochránce, Odevzdávatel, Přidělovatel; také Bůh Lásky

     a Manželství. Dost na tom: Slovanstvo stojí pod

     Ochranou Bhagy! .... Jedná se o to, abychom si uvě-

     domili a oživili Význam tohoto Pojmu: Bog ‑ Bhaga!!

2. Svatodušním Svátkům se na Slovensku praví: Turice,

     Turiční Svátky! V Brahmanismu znamená »Turiyam«

     čtvrtý stupeň Zasvěcení; je to stav Svatosti, v němž se

     Zasvěcenec plné míry Ducha Svatého účastným a tak

     vskutku Svatým stává! ...

3. Tři hmotné obaly, do nichž se DUCH za ‑ haluje houně

     = guna = gyné, jsou: Tamas = tma; Radžas = rád,

     žádostivost; Sattvam = světlo, jasnost, morálně »Sva-

     tost«! ...

     Radža znamená krále, bytost žádostivou panování.

4. Déva znamená Božskou Bytost, Boha. Naše »Děva«

     ukazuje, jak vysoce si Slované vážili »Ženy« (=gýné=

     =guna!). Budiž s tohoto hlediska pováženo také pojme‑    

     nování měst, jako ku př. u Bratislavy »Děvín« ...

     v Sedmihradsku »Déva« (dnešní  pomaďarštěné:Déva) ...

     i Magdeburg se jmenoval původně »Děvín« ...

5. »Alpa« Sanskritské slovo znamená »malý ‑á ‑é«. Po-

     hoří »Alpy« se jmenují Alpami, t.j. malými u porov-

     nání s himalayou ! ( Nb.: ten Hima = chladno, zima;

     to Hima = sníh; Himalaya = místo ‑ pásmo sněhu.)

     »Mátrá« ....ale »Tamty = Tatra« ... to jsou Hory !!

     Severo‑západně od Mátry je tak zvaný Čer ‑ hát, t.j.

     »čar« = chodit, cestovat, chůze a »hata« ve spojení

     značí tolik, co bezvýznamný, nepatrný, t.j. pohoří vel-

     mi mírné, které cestujícímu nezpůsobuje žádných obtíží.

     »Maháguru« = Magura, t.j. místo nebo sídlo Velké-

     ho ‑ Učitele. Mahilienka = Mahá ‑ Láya = Velké

     Centrum !!

     »Karpata« značí v Sanskritu »záplata, lalok« (Lap-

     pen).  O‑d‑t‑u‑d pojmenování »Malých Karpat«, co

     výběžku hlavních hor, táhnoucího se až po Bratislavu !

     Slovem: bezmála všechna pojmenování jsou sans-

     kritského původu! Z toho následuje: ne tisíc, nýbrž

     t‑i‑s‑í‑c‑e let před Kr. P. bydleli zde: na Slovensku -

     Uhorsku Slovenští Předkové Naši !! ...

6. Všimněme si pro nedostatek místa a času pojmeno-

      vání jen několika měst ještě:

a) Budín, budovat, sanskritsky: budh ‑ buddhi.

b) Pešť, z toho »piś ‑ pimśati ‑ piśita ‑ p‑i‑ś‑t‑a«,j.

         strojit, formovat, ozdobovat, t.j. město oproti Bu-

         dínu krásné, formosné, ozdobné, pěkné sestavené.

c) Rákoš, východně u samé Pešti, z toho »rákániśá,

         t.j. noc, když je měsíc v úplňku; tudíž »Rákoš« =

         místo, kde se Slovenští předkové naaši za plného

         měsíce scházívali a různé porady drželi, s počátku

         převážně náboženské, potom později převážně po-

         litické, potom později převážně politické.

         Taková »rákániśá« ‑ rákošní místa jsou i jinde.

d) Kaloča, z toho »kaluža« = nečistý, umazaný,

e) Baja, z toho »bhayya« = k obávání!

f) Vacov, z toho »vasá« = slanina, »vasavya« = bo-

          hatý, úrodný; to »vasavya« = bohatství.

g) Ostrihom, z toho »astri« = mužský, maskulinus,

          »hóma« = oběť.

h) Komárno, z toho »karmanya«,j. místo k něče-

          mu ‑ k obraně ‑ uzpůsobilé!

i) Vší ‑ pravděpodobně, že i celé Zadunají = »Pano-

         nia« vzalo své pojmenování os Sanskritského

         »Panayáyya« = krásná, obdivuhodná země. A

         takovou zemí, krásnou, požehnanou, obdivuhodnou

         je skutečně Zadunají. Panayáyya ... polatinštěně

         Pannonia. Atd. ... Stálo by to jistě za to, kdyby

         dobrý, na slovo vzatý Sanskritista předmět tento

         všestranně a důkladně zpracoval! ...

        Ovšem že Slovák! ... Na »vlky« se není možno, ale

        ani dovoleno, spolehnout.

7. Také z řek buďtež některé připomenuty:

a) Jsou dva pojmy a kořeny, z kterých možno odvodit pojmenování Dunaje ...

1. »Du ‑ dunóti ‑ dűna« Význam tohoto pojmu

           jest: trápit, znepokojovat, sužovat. Není vylouče-

           no, že Dunaj v tomto smyslu je Dunajem, t.j. vele-

           tokem, který pobřežní obyvatelstvo stále znepo-

           kojuje, trápí ....

2. »Dhunay ‑ dhunayati.« Pojem tento znamená:

           šustěti, ěuměti, hrčeti, hlučeti, rachotiti. Pravdě a

           skutečnosti poněkud bližší jest derivace Dunaje

           z tohoto kořene: Dhunay. Co se významu týká,

           z obou kořenů může být Dunaj odvozen. Avšak

           jak kořen, tak i význam »Dhunay« je přec jen

           pravděpodobnější.

           Buďsi však tak anebo onak, skutečnost jest, že

           pojmenování této Slovanské veleřeky je Sanskrit‑

           ského původu a tudíž že původní Naše Náboženst-

           ví bylo Náboženství Brahmánské. Lid mluvil

           Sanskritským dialektem, který se tu v samostatný

           jazyk Slovenský, Český, tam v Polský, Ruský,

           Srbský atd. vyvinul.

1. b) Dráva. »Dru ‑ dravati« = spěchat, rychle téci.

          Odtud: Dráva, t.j. Drává, rychle, spěšně tekoucí

           řeka.

c) Sáva. Sanskritské »Sava« znamená někoho, kdo v pohyb uvádí, kdo oživuje, zrychluje. T.j. Dráva

           je rychlá v toku svém, ale Sáva musí být popohá-

          háněna, neboť sana sebou je pomalejší.

d) Také »Tisa« značí řeku pomalého toku.

e) Kriš = maďarsky: Körös.Sanskritské»Kriśa«

           značí tolik, co malý, nepatrný. Tím jest povědíno,

           že »Kriš = Körös« jest u porovnání s Dunajem a

          Tisou řekou malou, nepatrnou.

f) Váh. Sanskritské »Vah ‑ vahati« = cestovat, ply-

           nout, téci!

g) Zala = Sanskritské »Salila« = tekoucí,

           vlnící se, proudící; co substantivum: to Salila =

           voda, proud.

h) Rimava značí řeku rychle tekoucí Šajava = Sajó

           řeku tichého, klidného toku.

           Atd.