Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
(Po-Pá, 8-16 hod.)
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Události
19.01.2021
Rozhovor na Svobodném vysílači 7.2. OBJAVY IGNOROVANÝCH FAKTOV
Zveme k poslechu vysílání s Alanem Dologem o knize REPPERTUM alebo OBJAVY IGNOROVANÝCH FAKTOV. Oficiální historie o Slovanech před  6. století v podst... číst celé
05.12.2020
SVCS rozhovor o knize Zatajení Slovania prvých storočí
záznam rozhovoru můžete shlédnout zde na YouTube Zveme k poslechu vysílání s Mariánem Kapolkou o knize Zatajení Slovania prvých storočí. Oficiální hi... číst celé
24.11.2020
Škola Úsvit Svaroga Andreje Ivaška - kurs
Duchovní Škola Úsvit Svaroga,  lektor Andrej Ivaško Témata kurzu Duchovní Školy Úsvit Svaroga pro Českou a Slovenskou republiku: 1. Úvod. Základ S... číst celé
Zobrazit všechny události
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Knihy
  3. Ladislav Větvička: Okolo Rakusko-Uherska

Ladislav Větvička: Okolo Rakusko-Uherska

S Jarkem Haškem po 100 rokach OKOLO RAKUSKO-UHERSKA"Tato kniha není turistickým průvodcem, přesto se o cestování něco dozvíte. Tato kniha není histori... celý popis
Dostupnost
Skladem 3 ks
390 Kč
355 Kč
bez DPH
ks
Číslo produktu:2718
Hlídat cenu / dostupnost
Podobné produkty
    František Přikryl: Zeměpisný zlomek
    5 hodnocení
    165 Kč
    150 Kč bez DPH
    165 Kč
    150 Kč bez DPH
    Skladem > 7 ks
    ks
      Edita Tarabčáková - Maďarské fantazmagórie
      0 hodnocení
      125 Kč
      114 Kč bez DPH
      125 Kč
      114 Kč bez DPH
      Skladem 4 
        Jaroslava Grobcová - Věčný hlahol moravské země
        0 hodnocení
        295 Kč
        268 Kč bez DPH
        295 Kč
        268 Kč bez DPH
        Skladem > 7 
          Michal Tarabčák a Edita Tarabčáková - Dejiny Uhorska ako ich nepoznáte
          0 hodnocení
          399 Kč
          363 Kč bez DPH
          399 Kč
          363 Kč bez DPH
          Skladem 3 
            Mauro Orbini, Pop Dukljanin - Kráľovstvo Slovanov
            8 hodnocení
            512 Kč
            465 Kč bez DPH
            512 Kč
            465 Kč bez DPH
            Skladem > 7 
            Kompletní specifikace

            S Jarkem Haškem po 100 rokach OKOLO RAKUSKO-UHERSKA
            "Tato kniha není turistickým průvodcem, přesto se o cestování něco dozvíte. Tato kniha není historickou učebnicí, ale i o historii se něco dozvíte. Tato kniha není ani knihou politologie, a přesto se i o politice něco dozvíte."

            Autor Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně... Pod autorským jménem Ladislav Větvička publikuje od podzimu 1991, kdy pracoval ve slezských rádiích Attack, Ekol-S a Orion.

            Jeden příběh z knihy:

            Češti sladci dobyvaju svět

            Čim byly kdysik ve středověku klaštery, tym su dneska pro českeho cestovatela pivovary. A nejenom v Čechach, na Moravě a ve Slezsku, ale všude, kde česky pocestny dorazi v prachu cest.

            Když česky cestovatel na sve strastiplne pouti nalezne cedulu značici, že se nachaza v blizkosti pivovaru, chova se tak, jak se chovaju ocelove špony nezvratně přitahovane k magnetu. Dokonce sem se všimnul, že i když cestovatel neni z informačnich zdroju zpraveny o tym, že se na jeho trase nachaza misto, kde sladci vaři z nakličeneho zrni a šištic polevku, keru pak zaměrně kontaminuju kvasnicama, aby zpusobili tvurči proces zvany kvašeni, i tak je podvědomě přitahovany do takychto mist.

            Do pivovaru se tak stahuju všeci keři dychti po potravě tělesne i duševni. Je symbolicke, že pravě v takych mistach, kere je možne považovat za naprosty opak duševně vyprahleho mista zvaneho mešita, su hlavnimi vudci sladci ze zemi Koruny česke. Českeho sladka najde cestovatel všude. Když Kollar pěl, že Slovani su od Šumavy k Tatram, od Krkonoš k Uralu, byl na omylu. To ne Slovani, ale češti sladci su tak rozšiřeni. A nejenom od Beskyd ke Kavkazu, ale aji daleko za Ural na vychod všechny pivovary v Čině maju češti sladci v rukach.

            V Kantoně žije sladek Veverka, v Pekingu Hrazdira a všeci ti sladci češti vynikaju svoju pohostinnosťu měru neobyčejnu. A fčil si představte, že k takemu sladkovi v cizině přijde Čech rodu moravskeho. Každy česky sladek ma dobre srdce aji vuči cizimu. Tuž jakpak by ho neměl ku svojim krajanum, kteří nelitujice několika tisic kilometru, přichazaju k němu, aby viděli jeho milu tvař a zručne ruky, aby si s ním pohovořili a pověděli mu co možna podrobně, co je v doma noveho.

            A tak možete přijemně hovořiti se sladkem Puchalkum, plešatym, tlustym a fusatym samoukem pivovarnickym, kery se řemesla sladkovskeho sam sobě si doma naučil, bo mu imponovala znalost mistru tohoto řemesla. Dnes vyrabi nadherny mok z tych šištic a nakličeneho zrni ve slezskem Martinově, ale potkat ho možete aji u svojich přatel v moravskych pivovarach, kaj se Štverku a jinyma odbornikama dyskutuju, jestli už to kvašeni zarazit a nechat ležak dozrat.

            Potkat ho možete aji v pivovarach maloruskych, kaj na uzemi dnešni Ukrajiny spřatelil se s ředitelem pivovaru volyňskeho, šašlik okoštoval se sladkama pivovaru mukačevskeho, kaj se podavaju obři hamburgery, kere člověk musi žrat v černych gumovych rukavicach, kere origynalně podavaju vam ke každemu takemu platku masa ve sladke žemli, abyste si nezkypali košulu, kravatu a gatě a nevypadali pak na cestach jak švajnehundi.

            Když navštivite pana sladka Znojemskeho ve Velke Kanydži, on vam radostně povypravi osudy toho nešťastneho města a pak se vas otaže, co noveho na Moravě a jak se lidem u nas daři a zdali pořad uřednici z parlamentu pražskeho lid česky tak hanebně prudi.

            Zvlaštnim ukazem jest sladek pivovaru žitomirskeho a kyjevskeho, pan Vaša. Cely svět sjezdil, v Japonsku, Čině i v Siamu pivovary vařici česke pivo stavjal. A jako stary, padesatilety kmet zakotvil na Malorusi v malebnem městečku Žitomir, kde ma svoju laboratoř a kromě nadherneho piva vyrabi gořalku z mrtvych fčel, což je obecně neznamy lek, kery ma mnohe lečebne učinky – vysoky tlak snižuje, nizky tlak zvyšuje, velky cholesterol omezuje, male sebevědomi napravuje, male penysy prodlužuje a dluhe zkracuje.

            Aji mnohe jine pozityvni učinky ma tento podmor, ale nesmim o tom hovořiti, jelikož dopustil bych se podle předpisu Unyje evropske, takzvaneho Euro Sajuzu velice nebezpečneho a trestneho činu, bo Sajuz podporuje mafiju lekarnicku, kera zakazuje řikat o tym, že čaj z listu lipovych ma dobry vliv na kašel a problemy plicni.

            Deset kilo raku v maloruskem městě Cherson. Věřte mi, teho jemneho masička to neobsahuje mnoho, ale zežrat se to neda.

            V pivovaru Rovno narazite na Přemka, slovutneho českeho sladka, kery vaři nejlepši pivo široko daleko, bo nuti dodržovat ukrajinske flakače přesne česke postupy, kere zaručuju, že se z polivky ze zrni a šištic nestane patok vychodoněmeckeho typu, ale ležak velice libe chuti a voňavosti. K zajezeni jeho ejlu nabidne vam pečeneho beranka, režne tyčinky obalovane uzenu praseči kytu nakrajanu jak nejlepši pršut a černy hermelin, kery vyrabi v mistni syrarně jeho kamarad, puvodem z česke Chocně.

            Černy hermelin, česka specialita z města Rovno. Jako každy česky genyjalni objev bude zapomenut a jeho obchodni potencial za par roku využiju žabožrouti nebo jini zapadni imperyjalisti.

            Když jako zaprašeny a zpoceny poutnik kračate karabašskym Stěpanakertem, městem, kere leži enem par kilaku od hranice přiměři, kde už čtvrt stoleti na sebe miři svoje kalašnikovy křesťanske a islamske vojsko a každy tyden z tama odvažaju neopatrneho novačka, kery blbě vystrči hlavu, nemožete nenarazit na česky pivovar, kery postavila česka firma z moravske Polne. To je to město, kaj židovsky uchyl zabil česku děvuchu a německy mluvici profesor z Moravy z teho zrobil velku aferu. Ovšem pivovar vyrobili synci z Polne dokonaly a překvapivě aji synci na jih od Elbrusa dodržuju pravidla pro rmutovani a tym padem aji pivo je fajne. Dokonce ho ty horke kavkazske hlavy dokažu aji fajně načepovat, což je v mistnich krajach, kaj su zvykli na čaču (palenku z hroznu) a morušovicu (palenka z moruši, nikoliv z bourca!) docela překvapive.

            Česky sladek poučuje podřizeneho, jak ma robit dobre pivo, naštvany rusinsky mužik, neschopny akceptovat rady zkušenějšiho, naštvaně odchaza na panaka vodky

            V Užhorodě, hlavnim městě Zakarpatske Ukrajiny, předtym Karpatalje a ještě předtym Podkarpatske Rusi, možete narazit na Milana a Lubku, par, kery se už čtvrt stoleti stara o dystribuci piv vařenych českyma sladkama na Ukrajině. Diky temu je uroveň hospod na Podkarpatske Rusi o tři urovně vyše jak ve vedlejšich zemich byvaleho Rakusko-Uherska: v Maďarsku, Rumunsku a Polsku, a dokonce aji na Slovensku, kde davny strašak českych milovniku piva s nazvem Šariš se změnil v kvalitniho reprezentanta dobreho piva plzeňskeho typu. V garaži u Milana, keru znaju stovky navštěvniku festyvalu česke kultury v Koločavě a Volovcu, možete okoštovat nejlepši šašlik na světě, kery se Milan naučil u armenskych pastevcu a Lubka vam zrobi nejlepši boršč, robeny z kosti bravka, kury, barana, byka, šaryka a zahuštěny červenu řepu ze zelim, dochucenu zkvašenym barščem. Nesmite se splest boršč a baršč, bo při take neznalosti vas vyžene z baraku a na ulici budete mět co robit, jak budete utikat před nebezpečnyma vlkama, kere doma chova pro odstrašeni nepřatel.

            V českem - karabašskem pivovaru ve Stěpanakertu

            V Chersonu, kusek od břehu Černeho mořa, kaj usti nadherna řeka Dněpr, kera teče z Černobyla přes Kyjev dule přes široke ukrajinske planě až do mořa, najdete sladka, kery sice nepochazi ze zemi Koruny česke, ale když uslyši, že ste Čech, uvaři vam na posezeni deset kilo raku a pak vas bude zahanbovat tym, že vam ukaže, že je umi obirat tři razy rychleji než vy, a tak zatimco zežerete dvě kila raku, on zežere za stejnu dobu šest kilo. A protože miluje britsky rock sedumdesatych roku, kdy byl svět na ostrovach ještě v pořadku, pojmenoval svoju hospodu Pink Floyd. Podle teho se k vam v hospodě chovaju. Host je tady panem a člověk je smutny, že nebydli bliž takeho užasneho klubu. Ale možna to je dobře, bo jinak by tam člověk seděl furt a nezbyval by čas na robotu, aby se kola kapitalizmu mohla roztačat.

            Tuž tak to chodi, když narazite na českeho sladka. Když jako zaprašeny a unaveny poutnik narazite u nas nebo v cizině na napis PIVOVAR, nevahejte a valte tam. Ručim vam za to, že nezrobite chybu.

            Zdroj: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=715162

            slovanskakultura.cz
            Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz