FAHRENHEIT 20-84

„Zkusil jsem se zamyslet, co by se mohlo nebo muselo stát, aby to vedlo k naplnění scénáře Bradburyho románu 451° Fahrenheita. Jaká další společnost bude pálit knihy a proč? Podle mě ta digitální, protože zápis v nich bude prohlášen za „outdated“. Ostatně proto dal Chammurapi před více jak 3500 lety vytesat zákony do kamene. Tento zápis jedním kliknutím nezměníš.“ (Dan Šustr)

  Jaká bude naše budoucnost??? Nejspíš jiná, než jak si ji představuje každý z nás a nejspíš i jiná, než jak ji popisuje tato kniha. Určitě však hrozí možnost, že bude podobně absurdní. K vládě se zde totiž po Velké Říjnové Zelené Revoluci a následném vítězství v demokratických volbách v roce 2035 dostala protestní strana Antinárodního socialismu (ANASOC). Ta vzápětí, díky parlamentní většině, zrušila demokracii, volby i ostatní politické strany s výjimkou svých spojenců Zelených pirátů. Praha je obehnána tzv. Zelenou oponou a stává se experimentální „oborou“ ekologických pomatenců a genderových rovnostářů. Je nastolena absolutní rovnost mezi všemi lidmi, a proto je ustanoveno jenom jedno pohlaví – pohlaví lidské: humano. Jazyk je znásilněn na tzv. „ňjúčech“.

   Antinárodní socialismus a jeho 14 artikulí udržitelných hodnot spravedlivé společnosti je prezentováno jako „jediné možné, udržitelné a konečné řešení rovnosti mezi lidmi“. Stát, národ, rodina, sex, soukromé vlastnictví a porážení zvířat na maso jsou jménem pokroku a humanity zakázány. 361 dní v roce je prohibice. Na školách je zrušena výuka čtení a psaní a knihy, které v sobě udržují „zastaralé“ informace o vědě, historii, lidské společnosti, vzpomínky, příběhy o lásce a našich snech jsou zakázány. Jejich makety s nepotištěnými stránkami jsou rituálně páleny na hranicích 10. května večer při svátku Ópr Fárnhajt.

Jenže: jsme v Čechách a Češi už zase švejkují… Znovu bují vexl, podpultový prodej alkoholu a masa – „dark byznys“ a přetvářka, dvojí myšlení – DablDenk.

Hlavní hrdina knihy se po absolutoriu studia na FF UK oboru Genderová studia a Dějiny ANASOC s červeným diplomem stává členem elitní skupiny Sledovací Služba (SS) v rámci úřadu GEnderové STráže a POlicie (GESTaPO). Jeho úkolem je monitorovat pomocí programu Vočdog vybrané individuální odposlechy a odhalovat stopy nelegálního prodeje masa na černém trhu. Všechna humana totiž mají od narození implantované neuročipy, které nahradily funkce mobilních telefonů, počítačů i přijímačů masmédií, zároveň je však jimi každý 24 hodin/7 dní v týdnu kontrolován, odposloucháván a nahráván.

Jednoho dne se však všechno nečekaně zvrtne…

ISBN 978-80-11-07813-3

 Brožovaný výtisk s barevnými ilustracemi.

Počet stran : 263

1. vydání. Náklad 600 ks.

Praha : DS Promotion, 2026

Recenze knihy z https://www.databazeknih.cz/knihy/fahrenheit-20-84-598242:

Fahrenheit 20-84 — dystopie, která mrazí svou představitelností

Dystopie bývá nejsilnější tehdy, když nepůsobí jako vzdálená fantazie, ale jako nepříjemně domyšlená možnost. Právě v tom spočívá síla románu Fahrenheit 20-84 Dana Šustra. Není to groteska ani pouhá provokativní nadsázka. Je to román, ze kterého mrazí tím víc, čím déle si čtenář uvědomuje, že mnoho jeho motivů nevzniká z ničeho. Vychází z dnešních debat, dnešních technologií, dnešního zacházení s jazykem, dnešního tlaku na konformitu a z pokušení každé moci přetvořit člověka k obrazu vlastních idejí.

Příběh se odehrává v Praze roku 20-84, ve světě po Velké Říjnové Zelené Revoluci, kde se k moci dostává Antinárodní socialismus. Demokracie, politická soutěž, rodina, národ, soukromé vlastnictví i základní lidská intimita jsou postupně označeny za překážky nové spravedlivé společnosti. Praha je uzavřena Zelenou oponou a mění se v experimentální prostor, v němž se pod hesly rovnosti, udržitelnosti a humanity buduje systém úplné kontroly.

Šustrův román navazuje na klasickou tradici dystopií George Orwella, Raye Bradburyho a Aldouse Huxleyho, ale přináší k ní výrazně českou zkušenost. Nejde jen o kulisy Prahy. Český je především způsob, jakým se lidé i v sevřeném systému učí přežívat: přetvářkou, polopravdou, drobným vzdorem, černým trhem, dvojím myšlením a tichým soukromým nesouhlasem. Tam, kde režim vyžaduje jednotu, vznikají skuliny. Tam, kde stát zavádí absolutní dohled, začíná se znovu rodit nelegální prostor svobody.

Jedním z nejsilnějších motivů knihy je jazyk. V každé totalitě se nejprve mění slova, protože kdo ovládne jazyk, může začít ovládat i paměť a myšlení. Román ukazuje společnost, v níž už nejde jen o zákaz knih nebo o přepis minulosti, ale o hlubší zásah do samotné schopnosti člověka pojmenovat svět. Zkomolený nový jazyk, prázdné fráze, ideologické formulace a povinné rituály zde nepůsobí pouze jako literární nápad. Jsou připomínkou toho, že civilizace nezačíná mizet až tehdy, když hoří knihy, ale už ve chvíli, kdy přestáváme rozumět slovům, která používáme.

Mrazivá je také technologická rovina románu. Neuročipy, nepřetržitý dohled, sledování komunikace a systémová kontrola každého jednotlivce nejsou v knize jen futuristickou rekvizitou. Působí jako vystupňování trendů, které už dnes známe v mírnější podobě: závislost na digitálních systémech, sběr dat, automatizované vyhodnocování chování a ochota společnosti vyměnit část svobody za pohodlí, bezpečí nebo zdánlivě vyšší dobro. Právě proto není svět Fahrenheit 20-84 absurdní kulisou. Je varováním, které se čte nepříjemně snadno. Osobně jen doufám, že kniha nebude návodem, ale varováním.

Fahrenheit 20-84 není pohodlné čtení pro člověka myslícího, ač se čte neuvěřitelně snadno. Je ostrý, neuhýbavý a místy záměrně nepříjemný. Ale právě tím naplňuje jednu ze základních funkcí dystopické literatury: nemá čtenáře ukolébat, má ho vyvést z klidu. Nejde o přesnou předpověď budoucnosti. Jde o literární výstrahu, která se ptá, co všechno může být obětováno, když se dostatečně vznešená slova spojí s mocí, technologií a strachem.

Dan Šustr napsal román, který lze číst jako pokračování velké tradice varovných knih o společnosti, jež se rozhodla člověka „napravit“ tak důsledně, až mu vzala svobodu, paměť i vlastní tvář. Jeho největší síla nespočívá v tom, že by popisoval nemožný svět. Naopak. Mrazí právě proto, že si při čtení až příliš často řekneme: takhle nějak by to jednou opravdu mohlo začít.

Fahrenheit 20-84 je silná česká dystopie o křehkosti svobody, paměti a lidské individuality. Román o absuditě toho, kdy humano humanu humanem jest.