Vývoj německého myšlení

I. Německá bytost a její světový názor

Francouzské, anglické a německé pojetí lidské duše. Národ a vlast. Pospolitostní a společnostní myšlení.

 II. Mythus 20. století

Řecký mythos. „Nový mythus“. Alfred Rosenberg. Mythus – logos. Světový názor a mythus.

III. Rasový průřez dějinami

Degenerace. Arthur Gobineau. Historie jako etnologie. H. S. Chamberlain (Základy XIX. století). A. Rosenberg (Mythus XX. století).

1. Helada a Řím 
Nordická rasa tvůrcem dějin. Irán. Zarathustra. Rasová ochrana. Ahuramazda a Ahriman (Angró Mainjuš). Hellada. Zrození člověka. Osobnost. Hrdinství. Genius. Atmosféra geniality. Hellénská svoboda – chiméra. Levantinec místo Helléna. Řím. Anonymní národní moc. Právo. Posvátnost manželství. Láska k domovině. Smíšená manželství. Křesťanství.

2. Osobnost Ježíše Krista
Morální velikost. Chamberlainův pojem křesťanství. Tragičnost vstupuje do dějin. Odloučení zjevu Kristova od historického křesťanství. Nikoliv nauka, nýbrž život Kristův. Kristovo přitakání životu na rozdíl od budhismu. Království boží uvnitř nás. Nikoliv mír, nýbrž meč. Nedostižná revoluce: Kristus opatřil možnost mravní kultury. K následování Krista nestačí pokora, nýbrž třeba zmužilosti. Křesťanem pouze hrdinská mysl, pán. A. Rosenberg o Ježíšovi. Negativní a positivní křesťanství. Prvotní křesťané položili základy nordické kultury.

3. Vstup Germánů do dějin
Národnostní chaos. Rok 1200. Širší obsah slova Germán: Slovano-Kelto-Germané. Chamberlain líčí vstup Germánů do dějin. Dnešní civilisace a kultura plodem Germánů.

4. Reformace
Lutherův význam. Jeho politický čin. Důvody ztroskotání. Troeltsche. Nedostatek vůdcovské osobnosti.

5. Hříchy Francie 
Hugenoti. Velká revoluce. Rasové smíšení. Rosenberg
o dnešní Francii.

IV. Nordicko-germánský člověk

Přirovnání ke gotickému chrámu a klenbě lesů. Faustovské spění stále dál. Dynamický názor. Vůle a čin. Osobnost. Čest a věrnost. Pospolitostní myšlení. Idealismus. Socialismus. Hospodářství a právo.

1. Láska a čest
Mnohotvárnost nordické tvůrčí síly v dějinném pohledu. Tři systémy bojují o duši Evropana. Láska a čest. Příklady měřítka cti. Vítězství křesťanské lásky a pokory. Ruské učení o utrpení a soucitu. Láska starořecká a křesťanská. Duše rasy.

2. Germánská osobnost 
Liberalistický ideál osobnosti. Kolektivismus. Germánská osobnost. Číňan, Ind a nordický člověk. Řecká a germánská krása: vnější statická krása — niterný dynamismus tvůrčí vůle. Rembrandt. Osobnost a osudovost. Wagnerův Tristan.

3. Germánská svoboda
Svoboda „od čeho“ a „k čemu“. Svoboda jako druhová (rasová) vázanost (Artgebundenheit). Polarita německého myšlení: rozlišování světa svobody a světa přírody. Eckehart a Kant. Aristoteles a Kant.

4. Služba
Friedrich Veliký, Bismarck, Nietzsche. Podstata služby. Služba a socialismus.

5. Povinnost
Prožitek povinnosti nezbytnou podmínkou zdravého národního a státního života. Aristoteles o člověku jako tvoru pospolitostním. Povinnost pro povinnost. Goethe a Ignác z Loyoly.

V. Čisté německé myšlení v dějinném pohledu

1. Povšechná charakteristika 

2. Germánské a křesťanské myšlení
Hodnoty cti, svobody a povinnosti výše než bohové.

3. Německá hlubinná metafysika jako mystika 
Náboženské hnutí v Německu ve XIV. století. Mistr Eckehart. Bůh a božství. Zrod Boha v duši. Dynamické a statické myšlení. Plotin. Mystika a mythos.
Eckehartova mystika. Rosenberg o Eckehartovi. Idea cti a svobody. Goethe: mysl a čin. Satan a Lucifer. Číňan, Žid a nordický člověk. Pantheismus Spinozův.

4. Německá hlubinná metafysika jako romantika
Leibniz a jeho učení o monadách. Seberozšiřování, seberozvoj. Humanita v klasicistickém a romantickém smyslu. Herder a jeho humanita. Herderova psychologie národní. Schwarzovo rozvedení Herderovy filosofie. Schleiermacher. Schwarz o francouzském národě. Přeměna humanitní myšlenky v myšlenku nacionální. Myšlenka zvláštního německého poslání. Politické pozadí tehdejší doby. Steffen. Němectví extensivní
a němectví intensivní. Nietzsche. Jeho tažení proti rovnostářským teoriím. Herder a Nietzsche.

5. Německá hlubinná metafysika jako idealismus 
Řecký idealismus a idealismus německý. Kant. Člověk je bytost rozpolcená. Inteligibilní Já a empirické Já. Kant a Ježíš. Rousseau a Kant. Fichte. Jeho ideje. Organická a spekulativní větev německého idealismu. Hegelovo pojetí státu. Sociální rozum. Kníže a vůdce.

VI. Základy čisté německé víry

1. Božství v národě 
Fichtův pojem „vyšší vlastenecké lásky. Stanovisko Karla Bartha a stanovisko Fichtovo. Fichtova národní pospolitost. Definice „národa“. Poklidná měšťanská láska k ústavě a zákonům. Trojí podoba německého Boha: láska k svobodné vlasti, láska k národním bratřím, láska k německému duchu. Schwarz varuje před naturalistickou metafysikou krve. Bůh a dějiny. Odklon od absolutna. Rosenbergova „duše rasy“.

2. Křesťanství a nacionální socialismus
Nordická a israelitská zbožnost. Představy Germánů o bozích. Pavel. Výtky církevnímu křesťanství. Nordická zbožnost. Treitschke. Schwarz o dvou složkách křesťanství: učení o odpouštění hříchů na jedné a evangelická víra, svoboda a láska na druhé straně. Nacionální socialismus zachraňuje axiologické křesťanství. Transcendentální nacionální socialismus Schwarzův a Rosenbergova rasová duše. Positivní a negativní křesťanství u Rosenberga. Život rasy a národa jako mystická synthese a metafysická zakotvenost. Polarita přírody a svobody. Čest a svoboda nadprostorovými a nadčasovými ideami. Dynamické náboženství. Prožitek křesťanské víry. Eckehartova jiskérka v duši. Božství a bůh. Posvěcení člověka mravním jednáním. Srovnání s Platonem. Evangelická svoboda. Luther. Evangelická láska. Eckehart, Luther, Fichte a Adolf Hitler. 24. bod programu NSDAP. Toleranční edikt. Gerstenhauer. Odmítnutí politického pojmu církve, stejně jako učení o politické démonii.

3. Exkurs o Nietzschovi
Nietzsche a nacionální socialismus. Baumler a Bartle. Nietzsche o dobru a zlu. Nadčlověk. Vůle k moci. Proti moralistovi Kantovi. Kritika křesťanského Boha. Víra a jednání. Evangelium a dysangelium. Víra a instinkty. Člověk potřebuje sochaře. Dionysovský úkol. Bastardisace myšlenky. Ježíš a Nietzsche.

VII. Zlato — krev

1. Měšťanský obraz světa
Mechanický názor. Racionalismus. Pojem Boha. Odpůrci.

2. Starý a nový obraz člověka
Přirozené právo a osvícenství. Měšťansko-liberalistické a marxisticko-kolektivistické ideologie. Nové předpoklady. Idealismus nacionálního socialismu.

3. Měšťanská společnost
Měšťanstvo jako mravně-duchovní postoj.
Zlato — majetek. Kultura.

4. Ideokratický přerod
Materialismus liberalismu. Užitkové pravdy. Víra v nezměnitelný chod světa. Ideokratický přerod: nadvláda ideje nad materií. Politika nad ekonomikou. Vůdčí role osobnosti v dějinách. Vědění a víra. Národ absolutnem. Střízlivost a patetické myšlení.

5. Spengler a nacionální socialismus
Spenglerovo hledisko. Překonání Spenglera. Rasa a osobnost. Kultura se nedá redukovat na odtaživou duši. Neexistuje nutnost, nýbrž jen možnost zániku.

6. Národová kultura
Požadavek národové kultury. Národ zdrojem vší kultury. Langbehnův „Rembrand als Erzieher“. Osvícenská svoboda ducha. Rovnost znamená smrt, nerovnost život. Krev místo zlata.

7. Aristokratický a socialistický řád
Příroda nezná rovnosti a bratrství. Umění a vědy nestačí k udržení národa. Genius. Aristokratismus
a socialismus. Zoroaster o rovnosti. Demokracie. Křesťanská rovnost. Perikles, proklamátoři práv člověka
r. 1789. Rousseau o demokracii. Francie opouští ideály z r. 1789.

8. Individualismus a universalismus
Liberalistický individualismus. Universalismus.
Universalismus O. Spanna. Indvidualismus a universalismus v novém rouše.

9. 1789–1933
Francouzská a nacionálně socialistická revoluce. Protiklady. Obdoba.

VIII. Idea a její nositel

Papež a císař. Jindřich německým králem. Jindřich I. zakladatelem Německé říše, nikoliv Otta I. Jindřich IV. a Řehoř VII. Řehořův řád. Friedrich Veliký. Jeho dva řády. Pruský důstojník a pruský úředník. Princip povinnosti. Schamhorst. Moltke. Bismarck odešel bez řádu. Hitler a jeho řád.