Adolf Hitler – můj přítel z mládí

Adolf Hitler měl v mládí jediného přítele – Augusta Kubizka. Jen jemu se pozdější státník svěřoval s těmi nejintimnějšími pocity a myšlenkami. Pouze s ním sdílel dospívající Hitler běžné životní radosti a zklamání, stejně jako své názory na politiku a společenské poměry. A byl to právě Kubizek, který se svým kamarádem podnikal četné dlouhé procházky přírodou, během nichž mu mladý Adolf líčil své budovatelské vize a představy o světě.

Když takto jedné sychravé noci společně vystoupali na vrchol Freinbergu, odehrála se pozoruhodná scéna, již Kubizek popisuje jako „nejúchvatnější hodinu“, kterou se svým přítelem zažil. Hitler upadl do stavu jakéhosi mystického vytržení či extáze. Hovořil úplně jiným hlasem, jako by z něj mluvilo nějaké „druhé já“ – ovšem nikoli o umění nebo architektuře jako obvykle, ale o poslání, které jednou přijme z rukou lidu, aby jej vyvedl z otroctví ke svobodě.

Kniha napsaná lehkým výpravným stylem nabízí unikátní sondu do nitra Hitlerovy osobnosti. Lze v ní poznat jak milovníka přírody, klasické hudby, kultury a umění, tak horlivého idealistu, romantického snílka, ale i nekompromisního člověka, který umí stejně vroucně milovat jako upřímně nenávidět. Autor zaznamenal i Hitlerovy rané postoje k Židům, Čechům a ostatním národům tehdejší monarchie.

Žádný člověk se nikdy nedostal do těsnější blízkosti Adolfa Hitlera než August Kubizek. Jeho přítel z mládí to sám uznal, když při setkání po 30 letech směrem ke Kubizkovi už jako říšský kancléř pronesl: „O mně smí psát jen někdo, kdo mě skutečně znal. A pokud někdo přichází v úvahu, jste to jen vy.“

Autorovy vzpomínky tak jsou a zůstanou nenahraditelným pramenem jedinečných informací, který bude mezi všemi životopisnými knihami o Adolfu Hitlerovi navždy vyčnívat.

Miguel Serrano, chilský diplomat a myslitel, prohlásil, že tato kniha je nejdůležitější ze všech, které kdy o Führerovi byly napsány. Jistě je také nejkrásnější.