HITLERŮV PUČ a mnichovská vlastizrada

Na sklonku podzimu je mladá demokracie v Německu ohrožena zvnějšku i zevnitř. Pasivní odpor proti okupaci Porúří Francií a Belgií musel být zlomen, zemi drtí v pevném sevření hyperinflace a politická situace je nestabilní. Hospodářství je na dně, mnoho lidí žije v chudobě a sužují je obavy o budoucnost. Levicoví i pravicoví extrémisté se snaží této dramatické situace využít a uzurpovat si moc.
8. listopadu večer oznamuje Adolf Hitler, vůdce nacionálních socialistů, na akci v mnichovské pivnici Bürgerbräukeller nastolení diktatury v Německu a v Bavorsku. Počítá s podporou pravicově konzervativních elit okolo generálního státního komisaře Gustava von Kahra, bavorského velitele reichswehru Otto von Lossowa a šéfa zemské policie Hanse von Seiβera. Tito reální držitelé moci však mají jiné plány a společně s přívrženci v Berlíně připravují svůj státní převrat. Hitler je vlastními stoupenci přinucen k akci a je ovládán strachem, že se převrat, který neznamená nic jiného než odstranění demokracie, odehraje bez něj. Proto se pokouší uchopit moc do svých rukou předčasným a diletantským aktem. Pokus, který vešel do dějin jako Hitlerův puč, žalostně ztroskotává. Zabraňuje však plánovanému státnímu převratu – a proto vyvstává otázka: Zachránil Hitler 8./9. listopadu 1923 nechtěně otřásající se Výmarskou republiku?