Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
(Po-Pá, 8-16 hod.)
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Události
18.06.2020
Oslava Kupaly 4.7. Dolní Kounice
Srdečně zveme na Oslavu Kupaly 4.7.2020 pod hradem Dolní Kounice. Kdo chce, může přijet již v pátek. Slavit budeme v sobotu, začneme dopoledne písněmi... číst celé
17.04.2020
Kurs tkaní ochranných pásů
Zájemci se mohou hlásit na miriam190@seznam.cz. číst celé
05.03.2020
Konference Nového Věku 12. a 13. 9., Olomouc
Aktuální prohlášení:  Je možné již zakoupit vstupenky, v předprodeji výhodněji: – do konce června je sleva na vstupenky 40 – 52 % (cena od 150 Kč na... číst celé
Zobrazit všechny události
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Články
  3. Dějiny
  4. Orbini o Moravanech
09.10.2019
Dějiny

Orbini o Moravanech


Mauro Orbini - ukázka

--- aktualizace: kniha vyšla ve slovenském překladu a lze ji zakoupit v eŠopě----

Mauro Orbini – Historiografia národa Slovanského byla vydána r.1601, autor Mauro Orbini byl opat Mljetského kláštera v Raguze, zřejmě dnešní Dubrovník. Je zajímavé, co ještě tenkrát bylo známo a ještě nebylo „zapomenuto“. M. Orbini uvádí ve svém vydání dlouhý seznam autorů, z kterého čerpal. Překlad do češtiny je dle ruského překladu P. Velikého z roku 1722, str. 113-118,  který je již zřejmě oproti italskému originálu pozměněn. Je tedy třeba určité tolerance. Například je uveden seznam zdrojů pouze po písmeno M. Ruský překlad je psán v méně ořezané verzi „bukvice“ než je dnešní azbuka. Obsahuje například ještě bukvice Jať, Ižej, Init, Fita, Jero a Jere – jako zvuky O a E (dnes z toho zbyl tvrdý a měkký znak), které byly později z ruského jazyka vyškrtnuty a tak z původních 49 písmen staroslovienské bukvice zbylo dnešních 33 písmen azbuky (a to ještě i změněných či přidaných).

[v hranatých závorkách jsou poznámky překladatele, některé místopisné názvy se nepodařilo přiřadit]

Kapitola O Markomanech a Kvádech Slovanech

Markomani byli Vandali čili Slované, tohoto plemene byli i Kvádové. Markomané, odloučivše se od Vandalů napadli na starší Bóje, národ sveřepý.

A vyhnav je z jejich obydlí, počali jim vládnout a přijali jméno vyhnaných Bójů. Usídlili se po celé té zemi, takže se teď rozdělila na Moravu, na Bojémii a Nižní Austrii, ve kterých bylo první obydlí Markomanů. Druhé jejich osídlení bylo ze strany Trevírské. Celé jejich stěhování proběhlo ve dvě různé doby: První v dobách Julia Césara, za vlády Ariovista krále Markomanského a Švédského. Druhé za vlády Tiberia, který přesídlil mnoho Germánských lidí. Třetí přesídlení Markomanské bylo do pobřeží Dacie, kde jsou hranice Vengerské [Uherské] země a Transylvánie. Čtvrté bylo ve vrchní Panonii, kde je nyní Austrie; a nějaká část knížectví Stirijského. V tyto poslední místa se přišli usídlit načtyřikrát. První byli převedeni od Klaudia Césara. Druzí tam vešli se zbraní. Třetí když César Galin podaroval vrchní Panonii - Valerii, svému [šestju? Strýci/švagrovi] králi Markomanskému. Poslední, když César Valentinián bojoval proti všem lidem, které vyhnal z Panonie, jejich sídel a vzali je na jih k Jadranu. Jestliže potom napopáté vyhnáni od Marka Antonia Cesara, tak vešli tam v časech Kommoda a Vespasiana. Páté usídlení Markomanů a Kvádů bylo ve Slezsku a v „Markobrandeburžeské“ zemi při řece Odře. Šesté bylo na druhý krát v zemi Trevkrů (Trebkrovje). Sedmé bylo v Belgii blízko moře. Osmé bylo na březích germánského moře mezi Dánskem a Flandrami. V těchto všech místech byl celý národ slavný zbraněmi.

Počátky jejich bojů byly následující: za pomoci Sarmatů, Vandalů, Kvádů i dalších národů Slovanských přejeli Dunaj, ovládli Panonii, pobili 20 tisíc římanů.

Za doby Marka Antonia Cesara [161-180 n.l.] prokázali velikou udatnost. Protože Markus Antonius ve vojně proti Markomanům ve vrchní Panonii vyprázdnil celou svoji pokladnu, a nechtíce jako obvykle zatížit poddané Římany – prodal za odhadní cenu přes prostředníka na Trojském náměstí císařské cennosti, zlaté číše, krystaly, kamenné nádoby, stříbro, hedvábné oblečení manželky, jejíž věci byli vytkávané zlatem, s mnohými perlami a drahými kameny a také se vzdal originálů soch. Nakoupil meče a najal Dalmatince, Dardanelce, Diokinity a Germány. Vybavil se velikou silou těchto vojáků, kterou byli Markomané poraženi Boží prozřetelností a Markovými zbraněmi: když Cesar vstoupil do země Kvádů byl tak postižen více nedostatkem vody než čeho jiného, že už si nedokázali pomoci. Tenkrát křesťanští vojáci, nacházející se v římské legii, vida blížící se záhubu, obrátili se k pomoci boží, vzývajíce jméno Ježíše Krista. Ten uslyšev modlitby oněch nemnoha věrných, poslal takové množství vody, že to vedlo k prochlazení vojska a nebeské střely dopadaly na nepřátele, že utekli ze svých stanů a zmateni, jak je římané napadli v nevelkém počtu do jejich týlu a dosáhli s Kristovou pomocí úplného vítězství. Potom vyprávěli Marku Antoniovi ve svých dopisech, že vzýváním Ježíše Krista, učiněným křesťanskými vojáky, dostali vodu z nebes a zvítězili nad nepřáteli. [Tato bitva proběhla na Moravě u Mušova r. 172 n.l. Dnes je místo zatopeno vodní nádrží Nové Mlýny, aniž by proběhl řádný archeologický průzkum]

Ale nakonec se Markomanům celkovým obrazem podařilo římanům odolat, ačkoliv těm se podařilo je v jejich provinciích potrápit. Takže potom za Kommoda Cesara rádi nastoupili na římskou říši, tak, že Kommodus byl přinucen koupit si u nich mír, uzavřeli dohodu s jediným ústupkem – částí Panonie poblíž Dunaje. Alexandr Cesar římský [A. Severus 222-235 n.l.], aby udržel mír od Markomanů, slíbil jim vše to, co potřebují a ne malou sumu peněz v hotovosti.

Maximin Cesar [římský císař v letech 286–305 a 307–308] vedl dlouhé a těžké vojny s tímto národem s proměnlivou štěstěnou. A taky vojsko měl složené z Maurů, Ostrogemů [Ostrogotu] a Pareovů [?]. Markomané, upevníce se v Panonii pozdvihli zbraně proti Aureliánu Cesaru [270-275 n.l.], vešli do Itálie a zpustošili Malenézkou stať [?]. No ale potom je udolal Valentinián [364-375], když ovládali provincie Raetii a Noricum [dnešní Rakousko].

Vlastní otčina Kvádů byla země ležící mezi Bojémií a Polonií, posléze nazvaná Bojémi Šlézie. Tudy se scházeli mnozí lidé z Mizmi? [?Mizmi], z Pomoří a Marky osídlujíce ji, jakoby se tam procházející sešli. Šleziti nebo Šlešiti znamená v českém jazyce plížit se nebo plazit se.

První král Markomanů, kteří vládli při řece Labi v Bojemii, v Moravii a Austrii na počátku římské říše, byl Morobudui [Marobud], který přivedl Morkomany do Bojémie. Učinil výpad až k Tiberu. V ty časy byli tito lidé pro římskou říši nebezpeční. Katavald vyhnal Morobudua, který mnoho času žil v Raveně, a učinil se tak králem Markomanů. Po Katavaldovi kraloval Jubilij, vyhnav Katavalda z království, přinutil jej skončiti život svůj v provincii Nardon. Jubilij umřel za Tiberia Cesara, králem byl učiněn Vannij, který kraloval nad Markomany a Švédy 40 let. Poté kralovali jeho strýcové po matce Vandon a Sidon, ti také získali od římanů některé země v Panonii. Vandon zemřel a dále kralovali Cidon a Italik nad Markomany a Švédy, v časech vlády Vespasiana Cesara [69-79n.l.]. Barabert šestý, Král Markomanů, byl za časů Marka Antonia Cesara [161-180 n.l.] s kterým měli vojnu 3 roky. Po Barabertovi kraloval Brand, který podle mínění některých postavil město Brandenburg. Za časů Diokleciána [správně má být Domiciána 69-96 n.l.] Gunterik a Arderik vládli Markomanům a Švédům. Po nich byl Salonin, který dal svou dceru Pipu za ženu Cesaru Galenovi [253-268 n.l.]. Po Saloninovi byli Gartamund a Kariovist, kteří pomohli Aurelianovi Cesaru proti Gótům v Illirii. V ty časy, když Markomané opouštěli zemi, tak část se přeplavila po řece a druhá část do Valerie a Panonie. Všichni měli za prvního pro sebe krále Gabinia, kterého následníkem byl Hunimund, kterého porazil Theodomir, král ostrogotský a otec Theodorika Bernského. Po něm následníkem byl Achjulev a Ronizmund.

Písmena (bukvy) Markomanské se mnoho nelišila od Slovanských. Oni zajisté jediní stali se vítěznými, jelikož Goti, Vandali, Markomani a další národy výše uvedné, jsouce jednoho stejného slovanského jazyka, pobili a pokořili državy a království téměř celého světa.

Písmena staroslovienské bukvice:

Staroslovienská Bukvica

Obrázek pževzat z Tartaria.skodkaz na původní soubor.

O Staroslovienské Bukvici si toho řekneme více v některém z našich budoucích článků.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Vítejte na webu Slovanská Kultura CZ

Přinášíme informace ze slovanského světa, zajímavé knihy, články a věci se slovanskou symbolikou. 

Rozcestník:

Zajímavá videa najdete na našem YouTube kanále

slovanskakultura.cz
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz