Při objednávce nad 1000 Kč dárek.
Neohodnoceno

KRISTIÁN GOTTFRIED HIRSCHMENTZEL (1638 – 1703), osudy a dílo velehradského barokního literáta

Skladem (1 ks)
Kód: 2625
341 Kč
Kategorie: Dějiny
Autor: Jaroslava Dupalová
Vydavatel: Nakladatelství Buchlov

Hirschmentzel je autorem nábožensko-filozofických děl, kronikářských záznamů, historie velehradského kláštera. Velmi se zajímal i o staré Slovany, slovanské jazyky a etymologii, věrozvěsty, počátky křesťanství na Moravě vůbec.

Ačkoliv se sám Kristián Gottfried Hirschmentzel označoval za spisovatele a historika cisterciáckého řádu, ve skutečnosti byl polyhistorem s velmi širokým záběrem - věnoval se mimo jiné historii, komponoval menší hudební skladby a sbíral lidovou slovesnost. Mimo to byl schopným ekonomem, členem opavského zemského sněmu a samozřejmě byl pečlivým duchovním správcem svěřené farnosti a pečoval o duchovní blaho členů jím založeného arcibratrstva. Třebaže sepsal velké množství literárních děl, není v novější odborné literatuře příliš často zmiňován. Hirschmentzlovo jméno se většinou objevuje pouze v článcích s historickou tematikou z doby před první polovinou dvacátého  století, nověji v regionálních časopisech a okrajově také v publikacích o velehradském klášteře.

Kniha popisuje nejen jeho životní osudy, ale dočteme se v ní i o růžencovém arcibratrstvu v Bolaticích, stručně je v ní popsán obsah jeho celkem 47 rukopisů a v neposlední řadě tu najdeme i dnešní uložení dochovaných rukopisů včetně signatur, což jistě ocení všichni badatelé, zabývající se jednak Hirschmentzlovou osobností a dále všichni, kdo se zabývají historií, národopisem či cyrilometodějskými tradicemi.

Autor: Jaroslava Dupalová
Vydal: Nakladatelství Buchlov
Rok: 2020
ISBN: 978-80-906524-8-4

Úryvek z knihy:

"Ve třetí knize, která se zabývá vlastivědným popisem země, píše o jednotlivých krajích, ale také o zvycích, náboženství, kostelech, obyvatelstvu a o tvrzích. Hirschmentzel se zmiňuje i o králích, markrabatech, biskupech a zemských hejtmanech. Za pozornost stojí Hirschmentzlova posloupnost knížat Velkomoravské říše, seznam olomouckých biskupů (posledním v seznamu je biskup Karel III., vévoda lotrinský) a seznam opatů velehradského kláštera (ten byl jiným řeholníkem doveden do roku 1724). Pro příklad uvádím jména z prvního seznamu. Podle Hirschmentzla se na knížecím stolci vystřídali následující panovníci - Svatoš, Samomír, Samoslav, Lech, Hormidor, Mojmír I., Bryno, Mojmír II., Rastislav, Svatopluk, Svatoboj a Oleg(?). Součástí této knihy je také stručné vypsání dějin kláštera v Hradišti u Olomouce a velmi obecný výklad o cisterciáckém řádu."

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: