Časopis Radix 9: Izrael
Jestliže se Izrael sám chápe jako „domovina Židů“, musí být pojem státotvorného národa nejprve bezezbytku vyjasněn. Zvláště, když sami Židé prezentují různé, vzájemně odlišné a dokonce protichůdné definice sebe sama. Kdo tedy „Židé“ jsou? Je to rasa, etnikum, ideologie nebo „pouhé“ náboženství?
Kategorie: | Časopisy, Hry, kalendáře |
---|---|
Hmotnost: | 0.484 kg |
Mezi kritiky Izraele, sionismu a „židovského vlivu“ se těší mimořádné oblibě tzv. „chazarská teorie“, která říká, že dnešní aškenázští Židé – nadproporčně reprezentující židovské etnikum ve světové politice, byznysu a médiích – ve skutečnosti nejsou „pravými“ Židy, ale potomky starého středoasijského kmene Chazarů, který někdy v 9. století n. l. konvertoval k judaismu. Poznatky z biologie, antropologie, historických pramenů, ale i prostá logika, tuto teorii vyvracejí. Jejími autory jsou samotní Židé, převážně komunistického smýšlení, kteří ji do éteru vypustili jako novou zbraň proti „evropskému rasovému antisemitismu“. Nežidovští zastánci „chazarské teorie“ by měli vědět, že jde o jednu z dlouhodobě nejúspěšnějších židovských dezinformací, která chrání judaismus a sionismus před skutečně účinnou kritikou.
Izrael je soustavně prezentován jako „jediná demokracie na Blízkém východě“, která v regionu plném „barbarů“ hájí „západní hodnoty“. Jako přirozený spojenec a přítel západní civilizace, jenž zasluhuje plnou podporu a solidaritu. Sionistický stát byl přitom vybudován na krvavém teroru nejen proti původnímu arabskému obyvatelstvu, ale i proti západním spojencům (!), kterým vděčí za svou existenci. Někdejší vůdcové sionistických teroristických band, jejichž rukou byly v předizraelské Palestině zavražděny stovky britských vojáků, policistů, úředníků i civilistů, patřili po založení židovského státu k politické elitě: Pozdější izraelský premiér Menachem Begin se sám hrdě prohlašoval za „otce světového terorismu“. Jeho nástupce a stranický kolega Jicchak Šamir zase považoval terorismus za „legitimní prostředek boje“. Společně založili Likud – politickou platformu militantního sionismu a domovskou stranu Benjamina Netanjahua. Je tedy Izrael – kolébka moderního teroru?
Po založení Izraele pokračovali sionisté v teroru proti svým západním ochráncům pod falešnou vlajkou. „Nepřítelem jsou nikoli arabské země, ale západní mocnosti“, zněla tehdejší doktrína. Cíl: prostřednictvím teroru vůči Západu tento Západ podněcovat k akcím ve prospěch Izraele. Metoda se dále modernizovala a „falešnou vlajku“ postupně nahradili „falešní nepřátelé“: Al-Káida a Islámský stát vždy prohlašovali, že chtějí zničit Izrael a židovský národ, nikdy však Izraeli nezkřivili ani vlásek. Slouží „islámský terorismus“ izraelské politice? Proč Izrael vytvořil a dlouhá léta financoval svého „úhlavního nepřítele“ Hamás? Bojují jeho ozbrojenci za svobodu Palestinců, nebo jen zásobují Izrael záminkami ke genocidním „odvetám“, jimiž militantní sionisté postupně vymazávají Gazu z mapy, aby mohl vzniknout vytoužený „Velký Izrael“? Byl „překvapivý útok Hamásu“ na Izrael 7. října 2023 opravdu tak překvapivý?
Na světě jsou desetitisíce náboženských uskupení, ovšem jen jedno má přístup do všech prezidentských paláců a premiérských kanceláří: Chabad Lubavič. Jak tato ortodoxní mesianistická židovská sekta propojuje tajné služby, nejvyšší světovou politiku a mezinárodní organizovaný zločin? Zesnulý vůdce Chabadu, rebbe Schneerson, byl Netanjahuovým politickým mentorem, v USA má svůj vlastní státní svátek a k jeho newyorskému hrobu chodí prosit o úspěch špičky světové politiky v čele s Donaldem Trumpem. Je Benjamin Netanjahu „chabadským“ premiérem, jehož úkolem je dovést svět do „mesiášského věku“, kterému bude vládnout „Velký Izrael“?
Co to vlastně je ten židovský mesianismus? Jaké jsou jeho představy a cíle? Podle redaktora Jewish Telegraphic Agency jde o „genocidní světonázor založený na biblickém zákoně“. Pro mesianistické rabíny je zabíjení Nežidů legitimní postoj a v evropské/západní civilizaci spatřují nesmiřitelného nepřítele, který má být zničen. Stal se mesianismus vůdčí ideologií izraelské politiky? Proč Netanjahu i někteří členové jeho vlády s veřejností již zcela otevřeně hovoří mesianistickým jazykem?
Bez rodiny Rothschildů by nevznikla ani ideologie sionismu, ani samotný Izrael. Jak hluboko zasáhly jejich prsty do vzniku židovského státu? Za jeho základní kámen se považuje Balfourova deklarace adresovaná lordu Rothschildovi. Nebyla však sepsána z idealistických důvodů. Byl to výsledek jednoho z největších válečných „obchodů“ historie, bez kterého by bývala Velká Británie prohrála První světovou válku.
Radix původně vznikl kvůli tzv. „pandemii Covidu“, jíž bylo věnováno pilotní číslo. Druhé se pak zaobíralo problematikou očkování a předešlé osmé číslo bylo věnováno virům. Našemu kmenovému „anticovidistickému“ publiku přinášíme vlastní bonusovou „tečku za Covidem“: Už je to více než pět let, co se v Evropě spustila první vlna covidových „opatření“. Kdo s nimi přišel? WHO? OSN? Tedros nebo Gates? Omyl! Nebyl to nikdo jiný než Benjamin Netanjahu, který přiměl evropské vlády, aby zavedly první lockdowny. Víte, jaké další covidové šílenosti se zrodily u Mrtvého moře?
Izrael by vydal klidně na 100 čísel Radixu. My jsme se zaměřili na témata, která se v informačním prostoru objevují jen zřídka, nedostatečně, nebo v pokřivené či zcela nepravdivé podobě, a přitom mají zásadní význam pro správné pochopení skutečného postavení Izraele ve světových událostech. Připravte se na informace, které vás donutí přehodnotit zažité narativy a nabídnou zcela nový pohled na klíčové otázky týkající se židovského státu a jeho státotvorného národa.
Počet stran 124
Vazba brožovaná V2
Rozměry 205x265
Hmotnost 484g
Vydáno 14.5.2025
Jazyk česky
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.