Zlatá pravidla pro každodenní život

Nezůstávejte pasivní, stále myslete na to, abyste přidali element schopný tuto hmotu oživit a produchovnit. Skutečný duchovní život totiž spočívá v tom, že dokážete vložit do každé vaší aktivity element, kvas, který pozdvihne tuto činnost na vyšší úroveň. Řeknete: "A co meditace a modlitba...?" No právě, modlitba a meditace slouží k tomu, abyste zachytili ty nejsubtilnější, nejčistější částečky, díky nimž můžete dát všem vašim činům nový rozměr."

Být spokojený se svým údělem a nespokojený se sebou samým

Spokojeni můžeme být různými způsoby. První způsob je zvířecí: zvířata jsou spokojená se svým druhem, nevidí svá omezení a ani se nesnaží o vývoj, aby svůj druh překonala. Avšak tento způsob, normální pro zvířata, není pro lidi dostačující, i když mnozí jsou takto spokojeni. Druhý způsob, jak se spokojit se svým údělem, se nazývá spíše přijetí. Člověk chápe, že zkoušky, kterými prochází, jsou následkem jeho minulých chyb a přijímá je. Avšak u toho se nezastavuje, protože ví, že se musí snažit, aby své chyby napravil a vyrovnal nedostatky. To je moudrost. Je třeba přijmout svůj úděl jako následek chyb, které jsme udělali v minulých životech, nikdy se však nespokojit se svým současným stupněm vývoje a stále mít snahu se vyvíjet dál.

Nespokojenost se sebou je pocit, který vás může stimulovat, podněcovat ke zlepšení. Aby se však tato nespokojenost nestala zhoubnou posedlostí, je třeba nastolit rovnováhu. Jak? Tím, že budete spokojeni s druhými lidmi. Tento vnitřní přístup vás ochrání před upadnutím do příliš negativního stavu, který by vám mohl vzít všechnu vaši odvahu. Nacházejte krásu a dobro ve všech bytostech a zejména v těch, které svým géniem a svými ctnostmi přispěli k vývoji lidstva. Takto budete žít ve stálém údivu a nebudete riskovat, že propadnete zoufalství...

(str. 30)

O autorovi:

Omraam Mikhaël Aïvanhov (narozen jako Mikhail Dimitrov Ivanov [Михаил Димитров Иванов]; 31.1.1900 – 25.12.1986)
byl bulharsko-francouzský duchovní učitel, filozof. Prožil velmi chudé dětství a v 17 letech potkal Mistra Petra Danova a následoval jej do Varny. Studoval a meditoval, žil velmi prostě, dále učil a dělal ředitele střední školy. V roce 1937 Petr Danov předpověděl politickou nestabilitu (2.sv.válka a následný komunismus s nemožností veřejné duchovní činnosti) a poslal Ivanova do Francie, aby tam šířil jeho učení.
Ve Francii vytvořil duchovní centrum, od roku 1938-86 dal 4500 lekcí. Učil i po světě, ve Švýcarsku, Kanadě ... v Indii dostal od mudrců jméno Omraam a od té doby dovolil, aby jej nazývali Mistr.
Aivanhovova filozofie učí, že každý, bez ohledu na rasu, náboženství, společenské postavení, intelektuální schopnosti nebo materiální prostředky, se může podílet na realizaci nového období bratrství a míru na Zemi. To se děje prostřednictvím osobní transformace jednotlivce: růstu v dokonalosti a v harmonii s božským světem. Ať už je téma jakékoli, vždy se zaměřuje na to, jak lépe žít na Zemi. Aivanhov učil, že k dosažení lepšího života musí mít člověk vysoký ideál: „...pokud máte vysoký ideál, jako je nastolení Božího království na zemi, dosáhnete všeho, co jste si přáli, zakusíte hojnost.“